uvod1111

Řečkovická moudrost potřetí: „Jsme jenom obydlená zatáčka”

I přes polovesnický charakter mají Řečkovice – z hlediska hospodského sortimentu – co nabídnout. Dávno zašly doby, kdy se obyvatelům brněnské periferie při pohledu na bowlingové dráhy v místní hlavní nalejvárně Vysočina dmula hruď hrdostí. Dnes na to jdou fikaněji, pivo se zmrzlinou, pivo ke kopírování klíčů a nyní kavárna s tak hóch nabídkou, že byste si s ní mohli troufnout i těsně pod Špilasem.

Student práv pročítající na baru u britského ležáku novou učebnici finančního práva, psycholog rozvádějící stav levice v ČR dvacet dva let po revoluci… To jsou obrázky velkoměstského charakteru Řečkovic. A to přesto, že ve Vysočině, kde startovali s dobrým pivem a slušnou obsluhou, už frčí maty a na hajzlech je špína, jak se na pořádnej sídlák sluší.

„Vídeň mě neinspirovala“ odmítá majitel Petr Jonáš tradiční brněnský vzor. „Paradox Brna je ten, že tady, když máš maringotku, ve které prodáváš pivo, tak tam máš denně plno, měsíc po otevření“ rozvádí dál a pokračuje: „Z Maliňáku mi sem nikdo nepojede, to je jasný, musím pracovat s místníma.“ A v Řečkovicích se to rojí. Mezi klienty patří dva vysokoškolští učitelé, lokální mládež – snažící se v centru o bakalářské tituly – bere místo za svý, na stěnách visí obrazy.

„Brno je hrozně skeptický město, to se nedá nic dělat.“ říká Jonáš organizující v srdci sídliště – v betonovým komplexu služeb – vernisáže a koncerty. „Ta nasranost z nás dělá hrozný maloměšťáky, přitom, když se smíříme s tím, že je to tady fakt jenom obydlená zatáčka, tak nám bude dobře“ komentuje Jonáš Brno. Souvislost mezi touto úvahou a kavárnou na periferii je snad jasná.

front

STARÁ LÁSKA NEREZAVÍ: JÍDELNY V BRNĚ

Thajská kuchyně, japonská kuchyně, indická kuchyně, turecká kuchyně, italská kuchyně, francouzská kuchyně, lifestyle vegetariánství pro lepší zdraví, bio-dieta. To všechno dostává na prdel v jídelnách do padesáti korun. Tyhlety zařízení nepotřebujou vymakaný Pí Ár v časopisech o jídle, ve kterých se Češi jeví jako národ posedlý exotikou a gurmánstvím.

Pravidelný, každodenní stravování jakoby nikoho v médiích nezajímalo. Je příliš fádní pro brněnský foodblogery, příliš přízemní pro estéty konzumu, tvůrce kuchařek a gastro-průvodců. Smutnou zprávu o konci snad nejslavnější jídelny v Brně „Šenkyříková“ na šestém nástupišti tak přináší až Prigl.cz s pětidenním zpožděním.

Naštěstí šesté nástupiště nebylo jediným místem v Brně nabízejícím stravu pro nenáročné. Jídelny, přes okázalou ignoraci ze strany zainteresovaných médií, nabízejí pestrou žánrovou škálu. Každá jídelna má svou klientelu, které ochotně přizpůsobuje nabídku jídla i cenu.

Máj

V jídelně Máj na Divadelní je těžký se necítit jak v domově důchodců. Speciální nabídka žaludečních, diabetických a antisklerotických jídel má jasně ohraničenou cílovou skupinu. Na sklonku života si tady lidé mohou připomínat chuť dětsví známou ze školních jídelen. Máj úspěšně plní svoji sociální funkci, a i když senioři nevypadají jak z reklamy na léky proti prostatě, jídlo jim (nejspíš) chutná a družně si tu povídají.

Padesátikoruna v jídle se každopádně pozná. Písmenková polívka odráží um nedoceněných kuchařek závodních jídelen, bezvaječné těstoviny se dobře doplňují s masovo-olejovou chutí omáčky z konzervy. Vše je upraveno (převařeno) ke snadnému zpracování v ústech i v žaludku.

Jídelna na Vlhké.

Retro zdobivost této jídelny rámuje obědy mnoha brněnských pracujících. Už umístění v bývalém továrním areálu naznačuje, že apetit se přesunem od výroby ke službám nemění. Ani tady exotické kuchyni pšenka nekvete. Klobásky, šnicly a guláše jsou pravidelně připravovány v desítkách variant a dávají legitimitu jen jednomu druhu stravovacích návyků.

Na šestém nástupišti

Tady jedli ajznboňáci, přespolní pracanti i místní ochmelkové. Bohužel je od minulé soboty všemu konec. Silný kolorit pátého/šestého nástupiště to neohrozí, ten je přece jen více určován stánky s pivem a kolem nich zevlujícíma chlapama. Ale právě jim může teplý a levný „old fashion“ jídlo chybět nejvíc.

 

Komentujte

Váš email nebude nikde a nikdy zveřejnen

 

Komentáře

  • Grympy

    21 Nov 2011

    Vzhledem k tomu, že byla moje fotka použita pro nekomerční účely, dávám tímto ex-post redakci Prigl.cz práva k jejímu dalšímu užití.

  • Ratko

    22 Nov 2011

    A tohle krasny misto je nekde v Reckach? Kde?

  • lola

    30 Nov 2011

    Pakliže se nejedná o recesi, opravte si prosím chyby v meníčku – viz Domácý koláček a Rolka s proscuitta, dík. Ale určitě někdy ráda zavítám, nemám to daleko.