Po hodně letech chlastání a přežívání na kulturních projektech a brigádách se z mladýho lúzra stává lúzr se zkušenostmi. Ačkoli lúzr zůstane vždycky lúzrem, je velkej rozdíl, jestli je mu dvacet nebo třicet. Aspoň pro některý dvacetiletý holky. Čtěte dál
Svůdnost marketingu: “Řekli jste si o to sami”
“Má to špatnej positioning” dělá chytrýho student sociologie při pohledu na fotku citrónovýho RedBullu pověšenou nad pisoárem, zatímco tímto legendárním nápojem pisoár plní. Kecy o dobrým nebo špatným marketingu se dnes linou z kupé příměstských vlaků i patrových paland na kolejích. Čtěte dál
Jenže voni na nás serou
“Voni na nás úplně serou!” končí každá debata o politicích a šéfech. Devadesát procent národa si přes ploty zahrádek, stoly paluší a sedačky šalin vyměnuje tohle moudro, aniž by opravdu chápali, co znamená. Důsledně se na někoho vysrat totiž není, jako když se od vás manželka v posteli odvalí se slovy: “Ježiš, ty dneska smrdíš.” Lidský teplíčko v tom nehledejte. Čtěte dál
Svět patří těm, co se poserou
Kavárenští povaleči na začátku dvacátého století oslavovali válku. Prý je dobrý se jednou za čas vyvraždit, aby se národy očistily od zbabělců. Kurevskej omyl. Ve válce, stejně jako v životě, přežije ten zbabělejší. Stačí počkat o chviličku dýl a nějakej vyhecovanej idiot to nevydrží, vyběhne ze zákopu před váma a koupí to z první. Vy se triumfálně posouváte v rozumném třetím, čtvrtém sledu až do osvobozenýho města slzícího vděkem. Čtěte dál
Právníci: gangsta ťunťové kanceláří
„Kdo tu je z jiných důvodů než pro peníze, ať zvedne ruku“ vyzývá přednášející Římského práva bažanty v prvním ročníku PF MU. Z 60 přítomných se 57 nenechá rozhodit a s klidem Tomáše Sokola nechá ruku dole. Čtěte dál
Popnihilismus: Jak zamaskovat, že jste ambiciózní mrdka
Od šestnácti furt akorát pijete pivo, všude se ukazujete s levným tabákem, machrujete ožraleckýma historkama a hláškama ze seriálů nakoukanýma v kocovině a okázale od života neočekáváte vůbec nic. Zatímco spolužáci nosí učitelům knížky z knihovny a tráví prázdniny na neplacených stážích, aby měli položku v CV, vy s každým vyfouknutím kouře z balenýho cíga dávate najevo, jak moc máte všechno u prdele. Čtěte dál
Nic než gastro
Kdo je větší kokot? Ten, kdo před pár lety jako první v Česku začal fotit a číslovat na Instagramu polévky Pho, nebo ten, kterej to samý dělá od letošního jara? Úroveň debility je v obou případech tak zdrcující, až se od sebe nedají rozlišit. Čtěte dál
Ezopiče
Hejtovat ezo je zatraceně bolestivý. Ezařky máme totiž – stejně jako alkoholiky a nácky – v každý český domácnosti. Ať už je to naše sestra, teta, současná nebo bývalá manželka, nejde udělat krok, aby se člověk u snídaně nebo na návštěvě nezapletl do čaker, nenarazil u přepážky pojišťovny na vnitřní Bohyni nebo dokonce neuslyšel přes dveře vlastní koupelny večerní očišťující mantru. Čtěte dál
Nesnesitelná těžkost poledního meníčka
Ať už chodíte do práce kvůli tomu, abyste měli na piko nebo na hypotéku, nebo vás baví jenom tak krást sešívačky, na pobytu v ní není nic radostnýho. Jediný, na co se může negr skutečně těšit navzdory mrskosti pracovní pozice nebo intenzitě kocoviny, je oběd. Čtěte dál
Na holčičí humory není nikdo zvědavej
Příchod ženy k hospodskému stolu je pokynem ke konci zábavných témat. Vtipálci se měni na domácí kuchaře, cyničtí teoretici na citlivý chlapce s problémy z dětství a i zatvrzelí posměváčci na ohleduplné pejskaře. Od holek se očekává, že právě tady na tyhle debility budou zvědavý.
Čtěte dál