Kategorie Průvodce

piknikove-kose-02 Onkostyl

Nehybně ležícího člověka, kterýmu čouhají z krku trubičky, dokáže potěšit i sýkorka na parapetu. Se stejným vděkem se vztahuje ke světu generace dnešních spokojenců, kterým už schválili hypotéku, nebo je aspoň už přijali na vysokou, nebo ani to ne. Každopádně už jim zbývá jen vychutnat to prchavé, co život nabízí. Čtěte dál

Couple watching TV together Post-flákání otvírá náruč snaživým pičkám

„Já jsem děsně línej,“ potahuje z cíga co možná nejležérněji mladík v kapuci před nekuřáckou hospodou a upře pohled na noční oblohu. „Já taky, dělám úplný hovno,“ krčí rameny druhý. „Já taky,“ rozhlíží se kolem sebe třetí a přitom smutně počítá drobný v peněžence. „No, já jsem taky děsně línej!“ hlaholí opozdilec, kterej chytl téma až ve dveřích. První na něj napůl nešťastně napůl zlostně zavrčí: „Ne ty ne, věř mi, všichni, jak jsme tady, jsme líní. Ale ty ne…“ Čtěte dál

baby, girl, cry, crying Jak se ulít z péče o kojence a batolata

Ať už jste položili základy své rodiny v toitoice na hudebním festivalu nebo na matraci Dormeo na splátky, výsledek je stejný: zákonem ošetřená povinnost udržet dítě při životě. Ne nadarmo dostávaly německé matky od fýrera železný kříž za páté dítě. I polovzdělanej Rakušák z devatenáctýho století věděl, že je lepší si válet šunky pod palbou na ostnatým drátě, než se starat 24/7 o děcka. Čtěte dál

career concept:vision skill education hand drawing on blackboard Život a smrt špílmachrů neschopnosti

“Co je v diáři, to platí,” šveholí příjemně a jasně do iPhonu skřípnutým mezi hlavu a rameno postarší kostýmková bitch s bonbonierou pro šéfova potenciálního obchodního partnera v podpaží, zatímco odbavuje na tabletu ty jednodušší maily. Čtěte dál

front Hlavně nechcípnout nudou

Někdo chce umřít v devadesáti před plápolajícím krbem s mladou prostitutkou, někdo v pětadvaceti po divoké přestřelce s Al-Káidou. Jediný konec, který jsme si v patnácti dokázali představit my, byla smrt nudou. Dlouhou a ubíjející nudou. Jenže se to nějak zvrtlo. Čtěte dál

7d1c5a2403aa807e49534f17c1d367fd_kopie Svět patří těm, co se poserou

Kavárenští povaleči na začátku dvacátého století oslavovali válku. Prý je dobrý se jednou za čas vyvraždit, aby se národy očistily od zbabělců. Kurevskej omyl. Ve válce, stejně jako v životě, přežije ten zbabělejší. Stačí počkat o chviličku dýl a nějakej vyhecovanej idiot to nevydrží, vyběhne ze zákopu před váma a koupí to z první. Vy se triumfálně posouváte v rozumném třetím, čtvrtém sledu až do osvobozenýho města slzícího vděkem. Čtěte dál

office Popnihilismus: Jak zamaskovat, že jste ambiciózní mrdka

Od šestnácti furt akorát pijete pivo, všude se ukazujete s levným tabákem, machrujete ožraleckýma historkama a hláškama ze seriálů nakoukanýma v kocovině a okázale od života neočekáváte vůbec nic. Zatímco spolužáci nosí učitelům knížky z knihovny a tráví prázdniny na neplacených stážích, aby měli položku v CV, vy s každým vyfouknutím kouře z balenýho cíga dávate najevo, jak moc máte všechno u prdele. Čtěte dál

gastro Nic než gastro

Kdo je větší kokot? Ten, kdo před pár lety jako první v Česku začal fotit a číslovat na Instagramu polévky Pho, nebo ten, kterej to samý dělá od letošního jara? Úroveň debility je v obou případech tak zdrcující, až se od sebe nedají rozlišit. Čtěte dál

obed-front Nesnesitelná těžkost poledního meníčka

Ať už chodíte do práce kvůli tomu, abyste měli na piko nebo na hypotéku, nebo vás baví jenom tak krást sešívačky, na pobytu v ní není nic radostnýho. Jediný, na co se může negr skutečně těšit navzdory mrskosti pracovní pozice nebo intenzitě kocoviny, je oběd. Čtěte dál

Další